Říjen 2007

Arra Plachetová-3.část

29. října 2007 v 16:53 | Marek Mičke |  Arra Plachetová - FF
Arra nevěděla co má dělat. Vrcholek se řítil přímo na ní. Nevěděla co má dělat. Při nejlepším jí vrcholek zlomí vaz nebo jí smete dolů a ona bude umírat dlouho. Pokud se ovšem nerozmlátí hned o ostré výběžky. Do strany nemůže skočit, na to je vrcholek moc široký.Na místě taky zůstat nemůže,vrcholek by ji smetl. Pak si ale Upírka všimla, že vrcholek se točí o 360 stupňů, takže si to stačí jenom správně načasovat a pak........! Vrcholek byl asi 5 metrů od ní, Arra se připravila,nakrčila se a skočila nad sebe. Vrcholek se zrovna obracel a byl vodorovně ke skále a k upírce. Vyšlo to!! Arra lezla dál až se dotkla vrcholu a tam jí někdo chytil za ruku. Byl to Gavner Zurč a tvářil se hodně ustaraně. "Jsi v pořádku?" zeptal se generál Arry a začal si ji prohlížet."V pohodě,"odpověděla Arra"Co Šíp? Co se to stalo?"zeptala se náhle Arra když si vzpomněla, co se vlastně stalo."No zrovna tě šel kontrolovat,moc se přiblížil ke kraji a těsně vedle něj uhodil blesk. Pak už to víš."odpověděl Gavner a tvářil se ustaraně. "A je v pořádku?Je mu něco?"pořád se Arra ptala."Myslím že mu nic není. Když padal tak se těsně nad zemí zachytil výběžku a zaťal nehty do skály. Myslím, že má jen zlomenou nohu. Jinak je v pořádku."odpověděl Upír."Ale my sme úplně zapomněli na tvoji zkoušku! Zvládla si ji, máš to za sebou!"zařval najednou Gavner a poplácal Arru po zádech."No jo, úplně sem na to zapomněla. Ale jak se dostanem dolů?"Vyrazila najednou Arra a začala se rozhlížet. Gavner jí ukázal směrem k jednomu okraji skálu a pokynul jí rukou. Arra nejistě přistoupila k okraji a zjistila, že je tam připevněné lano. "Aha." řekla překvapeně Arra, chytla se za lano a sklouzla dolů k jásajícímu davu Upírů.

Arra Plachetová-2.část

12. října 2007 v 17:48 | Marek Mičke |  Arra Plachetová - FF
Arra odcházela na skálu a v duchu si opakovala všechny rady, co jí upíři dávali. V tu chvíli ale začala bouřka. Všude začaly létat blesky a začalo padat hustý déšť, že bylo sotva vidět na Lartena, který stál 5 metrů za ní. Arra přišla téměř ke skále, aby se podívala, kam by mohla stoupnout. Rozhodla se pro celkem nízký a vypuklý výběžek. Stoupla na něj jednou nohou, aby zkusila, jestli unese její váhu. A unesl. Podívala se nad sebe, kde se chytí příště. Našla si vypouklý, ale ostrý kámen. Chytla se ho a z ruky jí začala crčet krev. V tu chvíli ale kámen začal křupat, rychle se rozhlížela, kde bude další kámen. Nikde ale žádný nebyl. Když už jednou spadne,nebo se dotkne země, tak zkoušku prohrála. Arra horečně přemýšlela, co má dělat. Kámen už se ale ulomil. Zbývala tedy jediná možnost. Arra natáhla ruku a zaťala nehty hluboko do skály. Vyšlo to. Arra se sice pohupovala na jedné ruce, ale držela se. "Uf." řekla si Arra sama pro sebe. Další hodina probíhala celkem v klidu. Pršet už přestalo, ale blesky padaly čím dál hustěji. Už byla asi deset metrů od vrcholu, kde na ni měl čekat Šíp a Gavner. Vtom ale do vrcholu vrazil blesk a kousek se ulomil. Arra viděla, jak se dolů řítí nějaký upír. Matně si všimla, že ten upír je plešatý. Šíp se řítí ze skály!!! Arra se dívala dolů za knížetem,ale najednou se podívala nahoru, protože jí vyrušilo ostré křupnutí. Chvíli jen třeštila oči a pak začal křičet. Vrchol hory se řítil přímo na ní!!!!!