Březen 2008

Arra P.-Konec

29. března 2008 v 19:18 | Jokolo |  Arra Plachetová - FF
*
Upír otevřel oči a ihned ho slepilo oslňující světlo. Radši oči přivřel, aby si mohl přivykat světlu postupně.
Vážně už umřel? Vzpomněl si na kůly, které viděl a na mrtvé Vampýry. Nepřežil to někdo z jeho přátel? Zemřel Darren nebo Arra. Nebo možná i Vandža? A všiml si někdo Steva s Gannenem a chytili je? A kam se najednou vytratil O.Sudd?
Jeho hlava byla plna otázek, na které si nedokázal odpovědět. A dozví se vlastně někdy odpovědi na tyhle otázky? A naplní se hrozba Pána Vampýru? Vymítí Vampýři doopravdy Upíry, nebo to byla jen povídačka, kterou si O.Sudd vymyslel, aby zasel nenávist mezi dva klany?
Tak takhle to vypadá v ráji? Nebo že by byl pod Rájem? Tolik světla? Naprosté ticho všude kolem, až na kroky, které byly slyšet blíž a blíž. Moment.....KROKY? Kde by se tu vzaly kroky? Kdo to bude? Osmond Sudd, nebo samtoná smrt? A nebo že by......
"Lartene!!! No konečně Už sme mysleli, že se neprobudíš!!!" ozval se ženský najednou výkřik štěstí.
"Cože?" nezmohl se na nic jiného Larten. Teď už otevřel oči úplně a zjistil, že sedí ve spoře osvětlené komůrce, ve které byla pouze jedna pochodeň a dvě lůžka.
"Kde to sem?" zoufale a bolestně se zeptal. Si v Upíří hoře, Lartene! Ty žiješ!! Nezemřel si!!! Zachránil tě-"
Víc už Larten nestačil postřehnout, protože znovu upadl do bezvědomí.
Probudil se znovu, asi po 10 minutách. Ležel v té samé místnosti a kolem něj stálo několik postav. Rozeznával pouze vlasy. Těch postav bylo 5. Rozeznal pouze zelené dlouhé vlasy, potom šedivý zjizvený obličej se zelenými oči a pak už poznal i Sebu Nila, který měl obrovský krvavý šrám nad okem, Darrena, který měl useknuté dva palce a byl samá modřina a Arru, která měla obě ruce v obvazech.
"Jak to, že sem to přežil? Já sem se nenapíchl na kůly?" zeptal se zmateně Larten.
"Ne, nenapíchl!! Zachránil tě tady mladý pan Shan. Na poslední chvíli, když už si padal a byl si v bezvědomí ses zachytil svým pláštěm o roh jámy. A když už se ti plášť trhal, všiml si tě Darren a skočil po tobě. Na poslední chvíli tě zachytil." Vysvětloval Vandža s úsměvem na tváři.
"Ale bylo to jen tak tak." usmál se Darren.
"A co Steve a Gannen?" zeptal se ještě Larten.
Vandžovi se po téhle otázce najednou objevil ve tváři bolestný výraz.
"Utekli. I s tím Glaldou. A cestou bohužel smrtelně zranili jednoho druha." Znovu se ujal slova Seba a poslední větu dokončil smutným tónem.
"Cože? Kdo to byl?" ptal se zoufale.
Všichni se smutně podívali na druhé lůžko vedle Lartena. Až teď si všiml, že je obsazené. Ležela tam mohutná postava s vyholenou hlavou a s tetováním šípů nad uchem.
"Šípe!!! To ne!!!" zařval Larten!!
"Zatím ještě žije...... ale bohužel, je to smrtelné............" dokončil Vandža.
*
Všichni Upíři z hory se shromáždili na pohřbu Upírů, mezi nimiž byl i Vanez, Paris, Šíp..............
Strážci krve dokončili obřad a spálily mrtvé. Všichni v síni buďto brečeli, nebo měli na krajíčku.
Nejvíc ale brečel Larten, od kterého by to nikdo nečekal. Truchlil nad mrtvým Vanezem a vzplála v něm nenávist ke Stevovi Leonardovi.
Jednou tě zabiju Steve leonarde! Sliby se protnuly....... až tě příště potkám, zabiju tě!!!!!

Arra P.-10. část

28. března 2008 v 19:27 | Jokolo |  Arra Plachetová - FF
*
Larten se zaraženě a s otevřenou pusou díval na útočníka. Nemohl tomu uvěřit. Malý kluk, který před několika lety žádal Upíra o zasvěcení teď stojí před ním a bodá jeho přítele do zad. Ten malý Leopard, který přísahal, že ho zabije teď stojí před ním se slabě nachovou tváří a s tím samým zlem v očích, který už měl před tak dlouhou dobou.
"To koukáš, co? Zase se setkáváme. Dyť sem řikal, že se pomstim, ne? A víš co sem řikal ještě? Že tě zabiju! A to taky udělám!!!!" zlomyslně se zasmál Steve. A sekl po něm krátkým mečem, který byl ještě od Vanezovi krve.
Larten uhnul a se vztekem ve tváři se díval na bezvládné tělo Vaneze, které se řítilo k zemi.
"Ty parchante mrňavej!!!!" zařval Larten a hodil po něm nůž. Leonard cuknul hlavou, jako by to žádný jiný člověk nedokázal. Upír si všiml, že bitva už se blížila ke konci. Pouze pár Vampýrů se bilo do posledního. Tihle poslední Vampýři stáli v kruhu kolem jámy a Upíři se kn nim pomalu blížili. Kolem kruhu bylo ještě pár dalších bojovníků. Vyvíjelo se to pro ně dobře. Larten se rozhlížel, ale pak musel rychle uhnout před mečem Steva, který mu chtěl useknout hlavu.
Larten uhnul hlavou a zespode udělal výpad. Nemohl se ale moc hýbat od rány ve stheně a v rameni, kterou mu udělal Vampýr, na kterého skočil Vanez.
Steve nestačil uhnout a koupil to do boku. Zařval a otočil se směrem ke kolečku.
Najednou zaječel:"GANNENE!!!!" otočil se jeden Vampýr s dlouhými tmavými vlasy a když uviděl, co se děje se Stevem, rozeběhl se směrem k němu a Lartenovi. Larten vrhl po Vampýrovi jeden nůž, ale netrefil se.
Vampýr jménem Gannen pořád běžel směrem k nim. Nezastavila ho ani hradba Upírů. Zuřivě kolem sebe sekal mečem a zabíjel všechny bez vyjímky. Proběhl hradbou a hodil meč po Upírovi, který se za ním rozběhl. A bohužel se Upírovi meč zapíchl do hlavy. Tenhle okamžik využili Vampýři k útoku. Vandža ale zareagoval rychle a trefil šurikenem lano, kterým byly připevněné klece ve stropě a sestřelil je dolů. Pár Vampýrů se leklo a spadlo do jámy a některé Vampýry strhli klece a lana sebou do jámy. Stejně se Vampýři bili do posledního. Mezitím ale doběhl Gannen ke Stevovi s Lartenovi. Larten se pokoušel v běhu Vampýra seknout a rozeběhl se také. Steve se mu ale postavil do cesty a Larten přes něj upadl dolů. Lartena dopadl na hlavu a nemohl se hýbat, protože si zlomil pravou ruku a nohu.
Gannen, mezitím co nakládal Steva na záda se divným pohledem podíval směrem k Vandžovi a v očích mu vyhrkli slzy. Rozeběhl se ke dveřím a cestou se k nim připojil Vampýr Glalda. Lartena si nikdo nevšiml. Pouze jedn Vampýr, který se schovával se teď rozeběhl k Lartenvoi, který se nemohl hýbat. vytáhl si malou kudlu a chtěl s ní Lartena propíchnout skrz naskrz!!!
V tu chvíli mi ale do ruky vlétl šuriken a zachránce Vandža znovu přiběhl na scénu.
Vampýr ale ještě stačil kopnout do Lartena, těsně předtím než mu vlétl šuriken i do krku.
Larten vyjekl bolestí a kutálel se směrem k jámě. Ječel bolestí a doufal, že si ho někdo všimne. tak se ale nestalo. Dokutálel se až k okraji jámy a vůbec nezpomaloval. Poslední co viděl, byli vražedné kůly s napíchanými Vampýry a s jejich krví. Larten si ještě vzpomněl na Parise, Vandžu a na ostatní a co se jim asi stalo. Pak se rozloučil se životem.
*

Diskuze

28. března 2008 v 18:45 | Jokolo |  Tenhle Blog
Ještě mě napadlo, že by sme sem mohli dát nějakou diskuzi o Darrenovi. Takže do komentů pište, co se vám na Darrenovi a na těhle stránkách líbí, nebo naopak nelíbí, co byste chtěli změnit, a co naopak vylepšit
Tak do komentů pište tyhlety věci, protože normální diskuze sem nejde vložit.

Jubileum 2

28. března 2008 v 18:42 | Jokolo |  Tenhle Blog
No, moc se vás o cenu nepřihlásilo. Ale stejně dík za návštěvnost. A choďte co nejvíc. Takže dík. A tu cenu nevim co bych dal, tak je to jedno. Stejně díky.

Jubileum

27. března 2008 v 20:58 | Jokolo |  Tenhle Blog
A máme tu další číslo. Za chvilku překročíme 500 návštěvníka. Od té doby, co sme na webu dva, tak návštěvnost jen frčí. Jindy sem měl za tejden jedenáct návštěvníků, teď máme stejný počet návštěvníků online. Docela Pokrok. A ještě mě napadlo, že kdo přijde na blog a bude mít napsáno 500 návštěvníků, tak ať mi napíše a já mu něco připravim. Sice nevim co, ale to se vymyslí. A ještě mi napište, co byste jako cenu chtěli. Já vim, že si toho nebudete všímat, ale to je jedno. Je to jen tak.

Výročí

24. března 2008 v 12:05 | Jokolo
Už je to tak. I když to tak nevypadá, dneska sou tyhlety stránky už rok staré. Za tu dobu je sice moc návštěvníků nepodpořilo, ale i stejně tak děkuju. Kdybyste sem chtěli něco novýho, třeba povídky na to a to téma, tak napište do komentů, nebo přímo mě.
Za ten rok, co jsou stránky se tu zveřejnilo 37 článků a asi třikrát víc obrázků (ty mě nebavilo počítat).
Takže děkuju, a dejte o těhle stránkách vědět co nejvíce lidem. A ještě jedna novinka: tento web už nebudu zkrášlovat jen já, ale i můj kámoš (samozřejmě taky Upír :-) ). Takže to tu bude čím dál hezčí a hezčí. Teda aspoň doufám. Takže ještě jednou díky i za kámoše.

Arra P. 9. část

21. března 2008 v 17:40 | Jokolo |  Arra Plachetová - FF
*
"Všichni víte, co máte dělat?"
"Asi jo." přikývl Darren.
"Vim" přitakala Arra.
"Jasně." taky přikývl Vandža.
Harkat jen naznačil hlavou, že je připraven.
Všem v síni se strachy třásla kolena. Až na Vandžu, který si leštil šurikeny a Lartena, který jako vždy neopustil od svého zachmuřeného výrazu. Právě se domluvili na bitevním plánu, který vymyslel Larten spolu s Vandžou. Právě stáli v síni Perty Vin-Grahla, neboli tzv. sprchách, aby je neslyšeli Vampýři přes hluk vodopádů, i když byli až v popravčí síni, která byla na druhém koci hory. Ale, jeden nikdy neví, jak říkal Larten.
"Dobře. Tak, poďme na to." řekl Larten a na všechny v Síni přikývl.
*
Arra stále před dveřmi do síně spolu s Harkatem a Darrenem. Rozdělili se na přibližně stejně silné skupinky. Arra měla za pasem kudlu, co našla u mrtvého Vampýra a v ruce krátký meč. Darren byl vyzbrojen zrovna tak. Harkat měl svou obvyklou sekeru, Larten dva nože a Vandža překvapivě šurikeny a jeho smrtící pěsti.
Spolu s Lartenem stál Vandža v nějaké chodbě za popravčí síní. Našel ji Kurda při svých toulkách. Je v ní malá prasklina, asi taková, jako je ve "sprchách" na odtok vody. Vejde se do ní akorát jeden člověk, aby jí mohl prolézt. Ale ten člověk může být maximálně Darrenovi velikosti. Larten a Vandža jí musí stihnout prorazit nebo roztáhnout během deseti sekund. Nejdřív poslouží Lartenovi, aby mohl vrhnout své nože a Vandžovi na šurikeny.
"Myslím, že už je čas na bitku." řekl Darren po tom, co si v duchu odpočítal deset minut.
"Ok. tak dem?" zeptal se Harkat.
"Dem." přikývli všichni najednou.
Darren otevřel dveře a všichni najednou s jekotem vtrhli dovnitř. Spatřili asi třicet vampýrů, kteří stáli kolem jámy. Všichni najednou se otočili směrem ke dveřím, protože je upoutal jekot této trojice. V tu chvíli se tři Vampýři svalili do jámy, protože se jim do zad zabodli šurikeny. Upíři nahoře v klecích nevěřícně zírali na bitvu pod sebou a snažili se nějak dostat z klece, aniž by spadli dolů na kůly.
10 Vampýrů, kteří byli nejblíž se vrhli na trojici. Doběhlo jich ale pouze šest, protože těm čtyřem se zase zapíchli šurikeny do krku.
Arra vytáhla meč, stejně jako Darren. Harkat vběhl do houfu a začal kolem sebe zuřivě mlátit sekerou. Darren mu běžel pomoct a Arra běžela směrem k jámě. Cestou se jí připletl do cesty jeden Vampýr. V běhu ho sekla do ruky a usekla mu jí. Vampýr se chytil za ruku, upustil meč a spadl na zem. Viděla, jak se najednou zdí probořili Vandža s Lartenem. Vandža hodil po nejbližším Vampýrovi šuriken a Larten po dalším Vampýrovi nůž. Oba padli k zemi mrtví.
Najednou se ozval křupot a otevřeli se dveře klecí, které viseli ve vzduchu.
Upíři se dostali na svobodu. Postupně začali skákat dolů, aby pomohli pěti postavám dole.
Larten běžel směrem k Aře, ale cestu mu zahradil Vampýr.
"Nikam nepudeš!" zařval Vampýr a sekl Lartena do ruky. Larten nestihl uhnout a Vampýr ho sekl do levého ramene. Naštěstí meč držel v té pravé.
"To je všechno co umíš?" zasmál se Larten a snažil se bodnout Vampýra do hrudníky. Vampýr výpad vykryl mečem. Chvilku po sobě dělali výpady, ale pak Larten zariskoval a chtěl udělat otočku a švihnout Vampýra do hlavy. Ale v tu chvíli, když se začal otáčet ho Vampýr bodl do stehna. Lartenovi vypadl meč z ruky a padl k zemi. Kolem ně zuřila bitva. Nikdo si nevšiml, že leží na zemi. Arra zrovna dala rukojetí meče jednomu Vampýrovi do spánku, Darren zápolil s dalším polovampýrem, Vandža pomáhal šurikeny odstranit zámek z klecí a harkat zápolil s dvakrát větším Vampýrem. Nikdo neviděl ležřícího Upíra.
Vampýr se napřahoval s mečem v ruce, když vtom mu najednou zezhora na hlavu spadlo něco těžkěho a nahoře zrzavého.
"Vanezi!!! Ty žiješ?" hulákal Larten a se vším úsilím se zvedl ze země.
"Proč bych nežil? Byl sem nahoře v kleci, když sem tě viděl ležícího na zemi. Zrovna v tu chvíli Vandža otevřel zámek. Tak sem namířil a-" tuhle větu už Vanez nikdy nedokončil...
" A pak si skočil smrti rovnou do náruče!!!!" ozval se ledový smích.
Vanezovi vyjela z břicha kudla. Vanez měl nevěřícný výraz a díval se na kudlu v břiše, jako by se dítě dívalo na novou hračku. Z pusy mu tekla krev a kapala na zem. Larten se na to díval a nemohl tomu uvěřit. Rozeřval se na celé kolo a vrhl se po Vampýrovi. njednou se zastavil a nevěřícně se díval na útočníka. Stál tam malý polovampýr, jménem Steve Leonard.
*

Arra P.- 8. část

20. března 2008 v 12:05 | Jokolo |  Arra Plachetová - FF
*
"Díky," poděkovala Arra Vandžoi když jí zvedal ze země" ale co tu děláš? Tebe nechytili?"
"Snažili se, ale utekl jsem jim. Proto taky nechytili tebe, odvedl jsem je od tvého pokoje. Schoval jsem se do knížecí síně, abych dal vědět ostatním Upírům pomocí kamene krve a zároveň zkontrolovat, jestli ho ještě nevzali. Když jsme tam doběhl, viděl jsem před dveřmi ležet Miku. Naštěstí nebyl mrtvej. Pomohl jsem se mu dostat na nohy a otevřel Knížecí síň. Zatím v ní nikdo nebyl. Kámen Krve byl na svém místě. Položil jsem Miku na trůn a zeptal jsem se, co se dělo. Řekl mi, že on a ještě nějací Upíři bránili Knížecí síň. Ostatní zabili a odvlekli do Síně Smrti. Mezi nimi byl i Paris."
"PARIS??? On je mrtvý????" ptala se zděšeně Arra.
"Bohužel. Je to tak." nešťastně si vzdychl Vandža. "Ale abych to dokončil, Miku ,protože věděli že je Kníže, nechali a dva vampýry u něj. Nutili ho, aby jim otevřel Knížecí síň, ale samozřejmě neotevřel. V tu chvíli tam ale přiběhl Kurda a jednoho zabil, na druhého ale nestačil. Ten co zbyl ho odvedl do síně. Pak sem tam přiběhl já. Pak už jsem ti to vyprávěl. Odběhl jsem z Knížecí síně, že zkontroluji, jestli se ještě někdo někde neschovává. Běžel jsem kolem tělocvičen a viděl, jak se po tobě vrhá ten Vampýr. Tak sem po něm hodil šuriken. Kdybych ho trefil do nohy, hned by tě zabil Musel sem to udělat takhle." dokončil Vandža
"Ještě jednou, díky." znovu poděkovala Arra.
"Neni zač. Ale nemůžem tady takhle kecat donekonečna. V Síni smrti na nás čeká práce. Podíváme se, jestli někdo přežil. Tak-"
"Ještě někdo přežil." ozval se hluboký hlas.
"Cože? Kdo to-" Arra štěstím přestala dýchat.
"LARTENE!" Arra se vrhla Lartenovi do náruče.
"A co my?" Zpoza lartena se vynořili další dvě postavy.
"Áá, Darren a Harkat. Vás samozřejmě taky ráda vidím."
"Tak co se to tu dělo?" Zeptal se Larten.
Oba mu to všechno popsali. I to, proč tu Vampýři jsou.
"Ouha. Tak to jsem ale nevěděl." řekl Larten po vyprávění.
"O tom jsem taky neslyšel." taky řekl Vandža.
"Ty jsi tam taky nebyl." odvětila Arra Vandžovi. "To sis jako myslel, že si sem přišli popovídat, nebo co?"
"Tak blbej zas nejsem. Myslel jsem, že přišli pro Kámen Krve."
"To teď neřešme. Musíme do síně smrti." přerušil Vandžu Larten.
"Souhlas." přikývli všichni najednou.
*

Arra P.- 7.část

18. března 2008 v 17:36 | Jokolo |  Arra Plachetová - FF
Přímo nad jámou s kůly visely tři klece. A v každé z nich bylo namačkaných asi dvacet Upírů!!!
Ale to nebylo všechno. U zdí byli přivázáni další Upíři. Někteří byli mrtví, někteří živí. Ale to hlavní. Kolem jámy a u zdí stáli samí Vampýři.
"Ale, ale ale. Kohopak to tu máme. Že by další úlovek?" otočil se jeden Vampýr.
"Co tu děláte? Máme přece příměří, ne? Pusťte je! Hned!"
"Proč by sme to měli dělat? Příměří sice máme, ale jeden z Upírů ho porušil."
"Cože?? Co to kecáte? Kdo to byl?"
"Larten Hroozley." Ale to už nemluvil Vampýr, nýbrž hlas, který Arra ještě nikdy neslyšela. Zpoza Vampýra vyšel další, ještě podivnější tvor. Měl na sobě žluté holinky, pláštěnku a brýle s tlustými skly. Na krku mu plandaly zlaté hodinky ve tvaru srdce. Měl krátké šedivé vlasy a škodolibý výraz.
"Cože? Kdo ste? A co tu děláte?" Znovu se ptala Arra.
"Osmond Sudd, jméno mé. A Larten opravdu ten zákaz porušil. Zabil sice šíleného Vampýra a taky je to jen řadový Upír, ale ten Vampýr, kterého zabil, byl strážce Rakve Ohně. Vampýři nemají žádné žídné vyšší hodnosti, ale jedna je. A to je právě strážce Rakve. Takže........" nedokončil Sudd větu.
"ZABTE JÍ!!!!"
Na Arru se vyřítilo asi dvacet Vampýrů najednou. Proti takové přesile Arra neměla šanci.
"Uteč Arro! Dělej!" zařval na ní dobře známý hlas.
"Vanezi! Co ti je?"
"DĚLEJ!!! ZDRHEJ!!!!"
Naposledy se koukla ke zdi a uviděla u zdi připoutaného Vaneze, Sebu Lartena a Gavnera. A vedle nich ležela postava, která měla v hlavě zabodnutý meč. Nevšimla si kdo to byl, ale měl šedivé vlasy.
To snad ne!!!
Arra se vyřítila ze síně s Vampýry v patách. Vůbec nepřemýšlela, kam běží. Prostě někam zatáčela.
Jak se sem dostali? A vážně to Larten udělal? Co mám dělat? Nedokázala myslet na nic jiného.
Pak zjistila, že jí nohy nesou přímo do tělocvičen.
Vběhla do jedné síně s kladinami a s ringem na karate a bojové sporty.
O stěny byly opřené různé zbraně. Vytvořila si nad Vampýry docela slušný náskok.
Podívala se na palcáty u zdi a něco jí napadlo........
*
"Rychle! Najděte ji. Nesmí se ztratit! Běžela někam támhle! Chyťte jí!" Řval Vampýr a ukazoval směrem k tělocvičnám.
Vampýři vběhli do tělocvičen. Ale místo ženského jekotu strachu se ozval mužský jekot bolesti.
Vampýr se vběhl podívat dovnitř a uviděl, jak se na zemi válejí hromady palcátů a Vampýři.
Jen tři to stihli přeskočit. jinak to nikdo nepřežil nebo aspoň nemohli bojovat.
"DO PRDE-" klel Vampýr, ale větu už nedokončil, protože ho do obličeje praštila dřevěná hůl.
A tak to bylo s dalšími dvěma Vampýry.
Všichni Vampýři se svalili k zemi, až na jednoho, který si všiml že se k nim na lanech blíží hole a stačil uhnout.
"Těsně vedle!" Zařval Vampýr.
"Myslíš?" ozval se hlas a zpoza rohu vyběhla Arra a trefila kudlou Vampýra do hrudníku.
Jednoho Vampýra přivedla rána do bezvědomí. Tak ho nebylo problém trefit kudlou.
Arra chvilku váhala, jestli je to čestné, ale pak si vzpomněla na mrtvé Upíry a trefila ho do hlavy.
"Takže už jenom tři, co?" Ale to jaksi nebyla pravda. Ze země vstávali pouze dva vampýři, kde je teda ten třetí?
Odpověď jí přišla hned po otázce. Zezadu jí prosvištěla kolem hlavy kudla.
"Tady sem!" zaječel Vampýr když se Arra otočila.
Napřáhl se mečem a mířil jí na hlavu. Arra jen taktak stačila uhnout dobře mířené ráně.
Arra byla naprosto beze zbraně. Neměla se čím chránit, tak jenom uhybala. Všechny dýky ji už došly.
A to k ní ještě zezadu přicházeli zbylí dva Vampýři.
Arra naznačila pohyb vlevo a když Vampýr vrazil meč tam, kde před chvilkou stála, utekla na opačnou stranu.
Bohužel si nevšimla, že běží proti zdi a narazila do ní hlavou.
"No konečně ste tady, už sem myslel, že nepřijdete, koukněte, co nám udělala."
Arra vstala a otočila se. Do síně vběhlo dalších 8 Vampýrů. A za nimi Osmond Sudd.
Ale ta rána Arru přivedla k nápadu.
Arra zvedla ruce nad hlavu, na náznak, že se chce vzdát.
"NO vidiš že to de. Tak sem poď a když budeš hodná, možná tě nezabijem. Ale žádný hlouposti, nebo......." vyhrožoval Vampýr a pohladil čepel svého meče.
Upírka pomalu přicházela k Vampýrům se zvedlými rucemi. Byla asi pět metrů od Vampýrů a 6 metrů od zdi, když zařvala:
"JESTLI MĚ CHCETE ZABÍT, BUDETE MĚ NEJDŘÍV MUSET CHYTIT!!!"
Arra se otočila a rozběhla se svojí Upíří rychlostí proti zdi.
Vampýři se rozběhli za ní, což Arra předpokládala. Už byli těsně u ní, když Arra vrazila hlavou do zdi.
A jak doufala, zeď se začala bortit přímo na Vampýry.
Arra v poslední chvíli stačila uskočit, ale od rány do zdi padla do bezvědomí.
*
Probudila se asi za pět minut. Všude bylo ticho. Ležela těsně vedle hromady kamení a Vampýrů.
Vstala, ale hned zase upadla od bolesti hlavy. Potom už ale vstala doopravdy a šla prohledávat mrtvé Vampýry.
Jeden jí ale chyběl. Kde je?
Najednou jí praštila dřevěná hůl do hlavy. Svalila se na zem a uviděla za sebou krvavou nachovout tvář.
"A mám tě ty svině!"
Přiložil jí kudlu ke krku a zařezával ho čím dál hloub a hloub.
"Teď tě zabiju. TY,už nikdy žádného Vampýra nezabiješ. A jen abys věděla, kdo tě zabil...Mé jméno je Glalda."
Napřahoval se s kudlou, když mu najednou kolem hlavy prolétl šuriken.
"Vandžo! Díky!" řvala Arra, když se Glalda zvedl a začal utíkat.
"Jednou tě zabiju! TO TI PŘÍSAHÁM! VZPOMEŇ SI NA TO, AŽ TI VRAZÍM KUDLU DO BŘICHA!"
S těmito slovy odběhl ze síně.
*

Darren OR Harry

17. března 2008 v 20:15 | Jokolo |  Ankety
Odpověď je snad jasná každému.

Steve Leonard a Vampýři

16. března 2008 v 15:33 | Mr.Prdel |  Steve Leonard - FF
Na nebi svítil měsíc. Tajemná postava v plášti běží lesem. Před někým (něčím?) utíká. Ví, že už nemůže utéct.
Otočí se, vytáhne kříž, svěcenou vodu a stříbrnou kudlu. Slyší jak před ním šustí křoví. Nohy se mu třesou od strachu. Kudlu sevře pevněji a otevře láhev se svěcenou vodou. Zvuky křoví jsou čím dál blíž a blíž. Po tváři mu stéká pot. Proč to vůbec dělal? Měl radši zůstat doma? Měl jen tak sedět a vzpomínat na nejlepšího přítele a upíra, kteří mu zničili život?
Křoví se najednou rozhrnulo a vyšla z něj ohromná postava. Měla na sobě kápi. Nebylo jí vidět do obličeje. Ale na první pohled bylo poznat, že to není člověk. V ruce držel krátký meč z bronzu, ale když uviděl malého kluka se svěcenou vodou, kudlou a křížem, zandal meč zpátky do pochvy.
Pomaličku přicházel k postavě. Malý kluk se třástl od hlavy až k patě.

Zařval a vyřítil se s kudlou proti ohromné postavě. Ale neuběhl ani metr, když se proti němu ohromná postava vyřítila rychlostí, jakou by to nedokázal žádný člověk. Přiřítil se k němu, vykroutil mu kudlu z ruku a chytl ho pod krkem. Malému klukovi vypadli všechny jeho zbraně z ruky.
"Co tu děláš?" zeptal se ledově klidným hlasem vampýr. Teď mu byla vidět nachová tvář a červené oči. "Sem lovec Upírů!" Řekl přidušeným hlasem Steve.
"Ty??? Takové malé dítě?"
"Ale vždyť ty vůbec nevypadáš jako Upír?" Všiml si najednou Steve.
"Taky že nejsem." Odpověděl Vampýr.
"Tak jaktože-"
"Já jsem Vampýr. Jsme pokrevní příbuzní Upírů. Ale bojujeme proti nim už téměř sedmset let. Máme stejné schopnosti. Ale nikdy nepijeme krev jenom trošku. To je ostudné. Vždy, když pijeme krev, zabíjíme."
Steve s napjatým výrazem poslouchal a nemohl uvěřit vlastním uším. Že by existovala další rasa? A co když je to jen potulný blázen? Ale to by se přece nemohl takhle pohybovat. Že by se konečně jeho sny vyplnily? Vůbec neváhal a hned řekl Vampýrovi.
"Chci se taky stát Vampýrem. Chci vraždit Upíry. Budu ten nejlepší Vampýr. Prosím. Zasvěťte mě do vašich řad. Budu nejhouževnatější bojovník. Prosím."
"Ve Vampýrově tváři se objevil překvapený a zároveň pobavený výraz. Často se mu stávalo, že ho lidé prosili. Ale o život. Ne o zasvěcení.
"Teď si mě pobavil. Proč bych tě měl zasvěcovat? Jsi moc mladý na to abych tě zasvětil. A vůbec nic o nás nevíš. Nemůžu tě zasvětit. A teď když sem ti vyzradil naše tajemství, tě musím zabít..."
Dořekl Vampýr a napřahoval ruku s červenými nehty. Ve Stevově tváři se objevil výraz strachu. V jeho výrazu bylo něco zlého a krutého. A to Vampýra přivedlo na nápad.
"Vlastně by jedno řešení existovalo." Řekl Vampýr.
"Jaké? Zvládnu všechno!!! Prosím. Řekněte mi ho!" Znovu prosil Steve.
"Pokud jsem se mýlil, zemřeš, pokud ne, čeká tě sláva."
"To beru!!" Zaječel Steve.
Vampýr pomohl Stevovi na nohy.
"Jmenuju se Steve Leonard." Řekl chlapec.
"Těší mě Steve. Mé jméno je Gannen Sochor. A nyní musíme vyrazit na cestu. Čeká tě Rakev ohně." Dokončil strašidelným šepotem.
*
Stáli v podivné jeskyni. Do stěn byly vytesané různé nápisy a obrázky škvařících se nachových tváří.
Uprostřed jeskyně stála rakev. Vedle ní stáli dva strážní Vampýři. Do víka rakve byly vytesané různé nápisy podobné, jako na zdech.
Steve váhal. Gannen mu vysvětlil, co se bude dít. Když není Pánem Vampýrů, plameny ho zahubí. Pokud ale Pánem Vampýrů skutečně je, a tím si byl jist, vyjde z Rakve bez jediného škrábnutí.
Steve vykročil k Rakvi. Lehl si do ní a nad ním zaklapli víko. Poslední co viděl, byla Gannenova tvář, jak se povzbudivě usmívá. Připravil se na žár, který vyšlehne a pak zavřel oči.
*
Gannen stál před rakví. Slyšel, jak v rakvi plápolají plameny. Nemohl vzrušením téměř vůbec dýchat. Najednou plameny ustaly. Vampýr položil ruku na víko a psychicky se připravil na to, jak se z rakve vysype popel Steva.
Otevřel rakev a podíval se do ní. Pak zařval, jak ho ještě nikdy nikdo neslyšel.
Z rakve totiž vyšel Steve bez jediného škrábnutí.
"JÁ TO VĚDĚL!!!!! jSEM PÁNEM VAMPÝRŮ!!!!!!!!"

Arra P.-6. Část

16. března 2008 v 13:54 | Mr.Prdel |  Arra Plachetová - FF
*
Arra se celá zpocená probudila. Tenhle sen se jí zdál už počtvrté, za tuhle noc. Asi před třemi hodinami ukončila trénink s Vanezem a Gavnerem, který už zkoušku jednou absolvoval a tek se s ní mohl podělit o své zkušenosti.
Pořád měla na týlu obrovskou bouli, kterou si udělala v umělém bludišti. Protože věděla, že už neusne, šla za Vanezem, že půjde ještě trénovat. Ale pak si vzpomněla na minulý trénink.......
*
"Budeš se trénovat ve vodním bludišti. K Bludišti v síni smrti teď nemáme přístup." Říkal Vanez Aře když stáli před bludištěm, které se rozprostíralo po celé síni.
"A jak mě na tohle chceš natrénovat? Tam si asi těžko budu zapamatovávat znamení po zdech, když tam vidim leda velký-" říkala něco Arra, ale Vamez jí přerušil "Nech mě domluvit, na tohle se nedá moc natrénovat, ale přece jenom by něco šlo. Většina Upírů tenhle způsob nezná, ale jeden tenhle způsob zkusil." Najednou se ve Vanezově tváři objevil výraz naděje. " A kdo to byl? A co je to za způsob?" Dychtivě se ptala Arra.
"Byl to Larten, kdo na tenhle způsob přišel. A díky němu tenhle úkol udělal i Gavner Zurč." Arra se tázavě podívala na Gavnera a ten jí přikývl. " A co je ten způsob?" Znovu se ptala Arra"
Vanez jí ho začal pozvolna vysvětlovat a Aře to pořád přišlo nesmyslnější a nesmyslnější.
"Ale vždyť to se ndá udělat!! Je to holé šílenství!!!" Rozkřikla se Arra.
"Šílenství to jistě je, je k tomu potřeba hodně Upířího štěstí, ale když se to podaří, výhra je jistá."
*
Arra stála proti zdi a mnula si bouli na hlavě. "Kdy už to skončí?" Nemohla myslet na nic jiného.
"Tak běž!!!" Křikl na ni Vanez. Rozeběhla se hlavou proti zdi z kamene, ve které byla vydřena pořádná díra.
Arra tvrdě narazila hlavou do zdi. Zeď se otřásla, ale třásla se nějak více než předtím.
"UTEČ OD TÝ ZDI, SAKRA!!!" Ječel Vanez. Upírka vrávoravě odběhla od zdi, která se zřítila.
"No Super!! Už ti to de. Většina Upírů, kteří tenhle způsob zkoušeli dostala otřes mozku už při tréninku, ale ty si to zvládla bravůrně!!"
Povzbudivě se na ní usmál, ale Arra mu úsměv neopětovala, ale zařvala na něj to nejsprostší slovo co uměla a v duchu ho proklínala za to, že jí o tomhle způsobu vůbec řekl.
*
Při vzpomínce na to jí boule znovu rozbolela. Vyšla ven ze svého pokoje aby zašla za Sebou pro nějakou mast na bouli.
Cestou ke skladům nikoho nepotkala, což jí přišlo divné. Když přišla ke skladu, ani žádný strážný u něj nestál. To bylo ještě divnější. Zjistila, že sklad je zamčený.
"Ale sklad se přece nikdy nezamykal" Pomyslela si Arra" Tady něco nehraje..."
Arra prozkoumávala celou Horu, ale nikoho nenašla.
"Kde ste všichni!!! Vylezte! Tohle je vážně debilní hra! "
Přišla do knížecí síně. Ani tam nebyli žádní stráže.
Přišla až k obřímu dómu. Přiložila ruce na dveře, ale ihned ucukla. Dveře byly rozžhavené do běla.
Vůbec nevěděla, co má dělat. Teď už snad zbývalo jen jedno řešení.
Běžela do síně smrti. Ta jako jediná nebyla zamčená. Otevřela a naskytl se jí strašný pohled........

Arra P. 5. část

15. března 2008 v 17:18 | Mr.Prdel |  Arra Plachetová - FF
V síni smrti stála osamocená osoba. Kolem ní nikdo nestál. Ani nebylo nic slyšet. Pouze těžké oddechování upírky a cupitání pavouků ve třech bednách před ní.
Vešla do "Bludiště". Za ní se zavalil kámen. Uvnitř byla naprostá tma. Vůbec nevěděla, jak má začít. Všechny rady, které dostala se jí vypařily z hlavy. Šla prostě rovně. 3la dlouho pořád rovně a nevšímala si odboček.
Nevěděla, jak dlouho už je vevnitř. Věděla jenom, že už by měla zrychlit. Za rohem rostl lišejník. Apoň trocha světla!!
Najenou jí kolem nohy něco zasvištělo. V první chvíli si myslela, že je to myška, ale když uviděla šedivého osminohého tvora se žlutými tečkami na zádech, došlo jí, že je v bludišti více než dvacet minut. A to ještě vůbec nepokročila. Nenašla vůbec nic.
Otočila se za sebe a tam uviděla nejméně 100 pavouků, kteří k ní cupitali nadměrnou rychlostí. A pak udělala to nejpřirozenější, co by každá žena, která se bojí pavouků udělala. Rozječela se.
Pavouci ji naskákali po celém těle, ale vůbec jí nekousali, ale srazili na zem.
Nechápala, co to dělají. A pak to uviděla a vše pochopila. Oni jí jenom přidržovali pro obřího pavouka, který se blížil k ní.
Vlezl jí po paži ke krku, vycenil nejméně dvsceticentimetrové tesáky, napřáhl se a.............
To Be Continued!!!
*