Larten H. - 6.část

25. května 2008 v 19:12 | Jokolo |  Larten Hroozley - FF
Nikdo nemohl strachem a úžasem ani dýchat. Pouze se na nebe dívali s otevřenými ústy a v očích se jim odrážela ta náramná podívaná. Svistot křídel těch démonů se rozléhal po celém, mrtvém kraji. Vřeštěly tak, že z toho lidem praskaly bubínky. Malá skupinka Upírů se na to dívala z dále s otevřenými ústy a napětím se nemohla vůbec hnout.
Vandža zareagoval jako první. Arra pořád klečela u mrtvého Lartena. Upíří kníže se zelenými vlasy zařval na Darrena a Harkata: "UTÍKEJTE!!!", které se rozlehlo po celém kraji, stejně jako svistot křídel a řev těch obludných stvoření Osudu.
Darrena s Harkatem ani nemusel nikdo pobízet. Proti takové přesile by nebojovalo snad ani milion těch nejodvážnějších Upírů na světě. Darrenovi se naposledy zaleskla v očích slza a jeho oči naposledy klesly k zakrvácené postavě Lartena. Pak se už ale otočil a rozeběhl se k horám, které se za nimi znenadání objevily.
Až teď si uvědomil, co se stalo s krajinou kolem. Žádné stromy. Žádné keře. Žádná zeleň. Všude jen pusto. Jako na poušti. Až na ty kaluže krve. Z nebe pořád kapala krev. Každý byl úplně zmáčený od krve. Ale normální krev to nebyla. Tahle barvila. Normální krev by pouze zmáčela a oblečení by se zabarvilo do ruda. Teď se ale zabarvovalo úplně všechno. Vandžovi zelené vlasy teď měli ohavně rudou barvu.
Darren s Harkatem utíkali bok po boku. Darren se za běhu otočil a uviděl, ´jak jsou už démoni blízko.
Vandža do nebe vrhl šuriken, chytl Arru za loket, hodil si ji na záda a začal míhat.
Doběhli Darrena s Harkatem a zastavili se, aby jim oba stačili v tempu. Arra už slezla z Vandži a tak mohli začít míhat s Darrenem a Harkatem na zádech.
Démoni jim byly v patách. Suddovo "řehnění" bylo slyšet pořád i na tak velkou dálku, jako kdyby se jim posmíval do ucha.
Ti pekelníci už byly skoro nad nimi, když v tu chvíli najednou začala v některých místech pukat země a začaly se objevovat díry stejné velikosti.
Chvilku se s dírami nic nedělo, když z nich najednou začaly vylézat obří červy, kteří se skládaly z několika článků. Byly velcí asi jako když si k sobě lehnou dva dvoumetroví chlapi. Pohyboval se podobně jako hadi. Nebylo poznat, kde má hlavu. Pouze když se prohlédly zblízka tak bylo vidět, že na zadní části těla mají takový malý ostrý zahnutý hrot s jedem.
Všichni na to s úžasem, při běhu, zírali jako na osmý div světa. Ale tohle by se tam klidně dalo zařadit. Každý při běhu přemýšlel, co se to stalo a kde se to ocitli. Na Zemi už určitě nebyly. Cestou občas někdo spadl do kaluže krve. Démoni už byly úplně nad nimi. Nikdo nevěděl, proč na ně ještě nezaútočily.
Zrovna ve chvíli, když všichni zaběhli do skal se démoni rozdělily na dvě poloviny a elegantním pohybem se obrátily a mířily zpátky. Démoni začaly klesat.
Trojice Upírů s jedním lidičkou běžela ve skalách suchou cestou. Tady krvi bránily skály, které vrhaly prapodivné stíny na cestu, po které tahle prapodivná skupinka běžela.
"Připadá mi to tu nějak povědomé." řekl Vandža a začal se rozhlížet kolem. Teď už jenom šli a neběželi, protože se domnívali, že už je démoni přestaly pronásledovat. Tedy aspoň pro tuhle chvíli.
"Mě taky." přitakala Arra.
Darren si to taky myslel. Právě se nacházely v úzkém úbočí mezi dvěma skalami. Na zemi, mezi skalami ležely trny, ale žádné křoví. Pouze trny.
"Moment, neni to náhodou cesta k..........." přemýšlel Darren.
"UPÍŘÍ HOŘE!!!" zařval Vandža vítězo slavně a při jekotu vyskočiul do vzduchu.
"On nezměnil svět. Přenesl nás do budoucnosti. Prý to Sudd umí. Umí přenášet do jiných světů, do jiných dimenzí. Dokáže přenášet i časem. Ale proč to udělal? To zas určitě bude nějakej jeho pitomej vtípek. Už mě s těma jeho "vtípkama" pěkně štve." dokončil větu Vandža s nenávistí v očích.
"Dobře. Předpokládejme, že nás vážně přenesl časem. Co teda budem dělat? Budem se jen tak nečinně potulovat po týhle krásný a úrodný krajině?" řekl naštvaně Darren, kterému pořád slzely oči od smrti jeho učitele.
"A co jako navrhuješ jinýho? To nejlepší co můžeme udělat je někde se utábořit. Upíří hora už je asi dávno troska. Musíme tu založit tábor. I kdyby sme hodlali jít do Upíří hory a riskli bysme, že ještě existuje, je moc daleko. Tábor tu založit musíme." odpověděl mu zvýšeným hlasem Vandža.
"Dobře. Ale chci se vrátit pro Lartena." Řekl Darren a utřel si slzu, která mu tekla po tváři.
"ZBLÁZNIL SES?!?!" zařval Vandža. "Tam se vrátit nemůžeme. Pořád tam sou ty zrůdy. Zabili by nás. Viděl si kolik jich je? Nebo tam k nim hodláš přijít a říct :´Promiňte, ale mohli bysme si milostivě vzít tohoto mrtvého pána? Děkujeme a hned zase půjdeme. Na shledanou?´Tohle jim hodláš říct? Tak si běž! Nikdo ti nebrání!" ječel Vandža teď už zrudlý vzteky.
"NEMLUV TAKHLE O LARTENOVI!!!!" zaječel Darren, stoupnul si a došel, taky zrudlý vzteky, přímo k Vandžovi tak, že si dýchali do obličeje.
Vandža zaťal ruce v pěst a jednou rukou si vytáhnul šuriken. Darren vytáhl meč z pochvy a napřáhl se s ním.
"NO TAK TO BY SNAD STAČILO, NE???" zaječela Arra s červenými uslzenými oči, vběhla mezi ně a odtrhla je od sebe.
"Chováte se jako malé děti. Takhle by sme k ničemu nedospěli. Teď musíme držet spolu. Založíme tu tábor a vy se už sakra přestaňte hádat!" říkala Arra a otáčela hlavou od jednoho ke druhému.
*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Himbajs Himbajs | Web | 26. května 2008 v 7:14 | Reagovat

wow

2 potihcpd potihcpd | E-mail | Web | 26. května 2008 v 8:16 | Reagovat

působivé

3 Jokolo Jokolo | 31. května 2008 v 10:41 | Reagovat

taky pžekvapivý komentáře

4 saphira123 saphira123 | 11. února 2009 v 15:19 | Reagovat

Promiň, ale kde je 5.díl...?

5 Klárinqaa Klárinqaa | 5. července 2010 v 18:36 | Reagovat

tvolee toto je ten nejlepčí a nejužasnější film,...knížky pstě je to užasný...upíři darren......miluju to a strašněěěěěěěěěěě :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

6 Christine Christine | 4. srpna 2010 v 23:35 | Reagovat

Doufám, že bude pokračování.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.