Jiný Svět - 4. kapitola

12. srpna 2008 v 12:24 | Jokolo |  Jiný Svět - FF
"Shancusi! Vylez! Vím, že tam seš!"
"Jak si na to přišel?" ozvalo se za kamenem.
"Jak se můžu kdykoliv objevit kdekoliv chci?"
"No jo. No jo." řekl Shancus a vylezl ven. Před ním stál vysoký muž v plášti a klobouku, kterému nebylo vidět do tváře.
"Proč mě sleduješ?" zeptal se Topol naprosto klidným hlasem.
"Vy víte odpověď. Tak proč se mě na to ptáte?" zeptal se a nemohl zabránit vzteku, který byl slyšet v jeho hlase.
"Máš pravdu. Vím odpověď. Ani bych ti nemusel číst myšlenky, abych zjistil, že je to čirá zvědavost. Že je to tak."
Shancus jen mlčky přikývnul a klesl očima k zemi. "Můžu jít s vámi?" zeptal se jenom tak, i když věděl, že nemůže.
"Ano. Dnes můžeš." řekl ledově klidným hlasem, otočil se a odešel.
Shancus překvapen tou odpovědí se rozeběhl za ním.
"Ale vem si radši tohle. Dneska to budeš potřebovat." řekl Topol záhadně a vložil mu do ruky malý kožený sáček, který byl celý obvázaný nití, jenom kousek nahoře vykukoval.
"K čemu mi to bude?" zeptal se a podíval se do tmavých míst kde předpokládal, že má Topol oči.
"Uvidíš. A už se na nic nevyptávej." řekl a šel dál.
*
Šlapali vedle sebe asi hodinu. Kolem nich nebylo nic. Jen pusto. Občas nějaký kámen a občas nějaká díra v zemi se zaschlou krví kolem. Pouze před nimi se rýsovala velká hora, ze které vyšlehávaly plameny vysoké aspoň pět metrů, ale na tu dálku to nebylo poznat.
Nebylo poznat, kdy je den a kdy je noc. Rudý měsíc svítil pořád. pořád byl na tom samém místě. Žádné hvězdy nesvítily. Žádný mrak se na nebi neobjevil. Pouze občas rudý blesk.
Ani vítr nefoukal. Bylo tam téměř nedýchatelno. S každým nádechem, jako by vás škrábalo na plicích.
"Jak dlouho ještě půjdeme?" zeptal se bezmocně Shancus, který celou cestu sípal. Pan Topol se ale choval, jako by mu nedostatek vzduchu vůbec nevadil.
"Už jsme tady." řekl Topol a zastavil se.
Shancus se rozhlédl kolem sebe. Nepřišlo mu, že by byli na nějakém zajímavém místě. Stáli na normální planině. Občas nějaký balvan.
"A co teď? To už sme jako tady?" zeptal se zmateně malý "had" a rozhlížel se kolem sebe, div si nezlomil vaz.
Pan Topol beze slova ukázal kousek před sebe dlouhým kostnatým prstem a pobídl Shancuse přikývnutím.
Shancus se podíval před sebe a potichoučku nakračoval směrem k místu, kam ukázal Pan Topol.
Pak zjistil, že nestojí na normální pláni, ale na skále, protože došel k okraji a málem se zřítil dolů.
Dole nebylo nic vidět. Jen tma. Na druhé straně se taky tyčila vysoká skála. Vlastně to na čem stál a to na proti nebyly skály, ale ta díra před ním byla obrovská díra v zemi.
Z přemýšlení Shancuse vytrhl Pan Topol, který řekl:
"Jestli chceš přežít, pojď za mnou." a hned potom se rozeběhl a skočil přímo dolů do propasti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 potihcpd potihcpd | E-mail | Web | 31. srpna 2008 v 19:27 | Reagovat

wow

2 saphira123 saphira123 | E-mail | Web | 6. ledna 2009 v 7:51 | Reagovat

Bomba... Topol má asi rád adrenalinový sporty=oD

3 oslík oslík | 4. února 2009 v 16:36 | Reagovat

myslim že bomba je něco trochu jinýho :-DD

4 saphira123 saphira123 | 10. února 2009 v 14:05 | Reagovat

A co? Korandův zadek, co mu věčně kouká z kalhot...??

5 oslík oslík | 27. března 2009 v 20:17 | Reagovat

teď už se na to naštěstí nemusim dívat :-D

6 saphira123 saphira123 | 6. dubna 2009 v 12:45 | Reagovat

Jó, novej zasedací pořádek, co...? :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.