Butler - část I

17. srpna 2009 v 4:44 | potihcpd |  Butler
Kerewan, 4. 4. 1980, 3:17:02, Gambie

"Jméno!" ptá se recepční.
"Girak Butler," odpoví muž.
"Vaše žena, Slohn, práve rodí. Nemůžete tam, musíte počkat před pokojem," pokračuje recepční. Muž přikývne a jde se posadit před pokoj. Po 20 minutách vyjde doktor, sundá si roušku, pod kterou skrývá velmi vážnou a ustaranou tvář. "Máte krásného zdravého kluka pane Butlere," řekne s lehkým úsměvem lékař, "avšak vaše žena zemřela na následky krvácení do břicha. Dělali jsme, co jsme mohli, ale už jsme jí nemohli pomoci," dopoví polosmutně lékař.
"A...a-ale jak...?!" třese se muž.
"Je nám to opravdu moc líto. Vašeho syna si můžete vyzvednout za 3 dny. A upřímnou soustrast," po těchto slovech se lékař vrátil do pokoje...


Poušť Uarán, 13. 12. 1995, asi 18 hod., Mauritánie

Dva ozbrojení muži kráčejí pouští. Najednou uslyší auto. Skrčí se za blízký keř a čekají. Po chvíli přijede terénní džíp se čtyřmi zakuklenými muži. Jsou to islámští teroristé. Vystoupí z auta a jeden s zeleným šátkem (pravděpodobně šéf) rozdá rozkazy. Vtom si všimne kusu boty jednoho ze skrčených mužů. Zakřičí na tři další teroristy a chystá se nabít zbraň. Avšak najednou dva muži vyskočí ze křoví a začnou střílet. Kulky létají a po malé chvíli jsou dva teroristi mrtví. Když v tom se starší z mužů ucukne a pomalu padá k zemi. Ve stejnou chvíli mladší zasáhne i zbylé dva teroristy a okamžitě běží k muži na zemi. Muž silně krvací, rychle dýchá, má nestabilní tep. Najednou přitáhne mladšího k sobě a povídá mu: "Akule, vem auto a odjeď do přístavu v Gambii! Naloď se na nějakou loď plující do Ameriky a dostaň se do města Mobile v Alabamě. Tam vyhledej svého strýce Preoba. Pas a víza máš v tašce."
"A-ale já tě tu nemůžu nechat, vždyť jsi můj otec!" vykřikne Akul.
"Běž a víc už nečekej, pokud nechceš také zemřít. Ztratil jsem tvou matku, teď zemřu i já sám. Ty alespoň žij! Akule, prosím! Je to mé přání!" řekne z posledních sil otec. Akul otře slzu, pomalu a těžce se zvedne, vezme otcovu brašnu a nasedne do auta. Vyhodí mrtvého teroristu z auta a rozjede se. Poslední pohled na otce..., přidá plyn a jede směrem k Banjulu, hlavnímu městu Gambie a velkému přístavu...


Mobile, 2. 1. 2000, Alabama

"Ahoj Akule!" zdraví sekretářka u vstupu do budovy.
"Dobré ráno Irmo!" praví Akul. "Něco nového?"
"No, musíš podepsat tohle potvrzení o nákupu, přečíst si tohle a vypít si svou kávu..." odvětí Irma. "A ještě jsem zapomněla. Byl tu nějaký muž, asi v 6 ráno. Přišel hned jak jsem odemkla a chtěl s tebou prý nutně mluvit. Jen tak mezi námi přišel mi dost divný. Celý zahalený, bílý, tichý. Moc milý také ne. Zmizel hned jak jsem mu řekla, že tu ještě nejsi," řekla ještě.
"Dobře, půjdu do kanceláře, mám toho dneska ještě moc na práci," řekl Akul a zavřel se do kanceláře...

Den rychle uběhl a už bylo 20 hodin. Irma již odešla, ale Akul stále ještě pracoval na počítači. Brzy bylo devět a do jeho kanceláře bez klepání vstoupila tajemná osoba.
"Dobrý večer," řekl neznámý muž. Akul až nadskočil jak se lekl, a jeho úžas přetrval i po pohlédnutí na osobu. "Ten muž přesně odpovídá popisu, který mi dala Irma. A opravdu je dost děsivý..." pomyslel si Akul. Pak se však oklepal a odvětil: "Dobrý, dobrý...můžete mi říct kdo jste a co žádáte?"
"Jste pan Butler?" zeptal se muž. Akul chtěl odpovědět, ale muž hned pokračoval: "Pak jistě znáte svého strýce, Preoba Butlera, že?"
"Ano, znám. Ale co tím sledujete?" zeptal se podiveně Akul.
"Váš strýc byl dnes ráno unesen. Pokud ho ještě chcete vidět, navrhuji vám spolupracovat. Ostatně pokud nebudete chtít spolupracovat, tak vás zabiju!" ledově klidně řekl muž. Akul chtěl něco říci, ale hlas mu zůstal v hrdle. Pak se vzpamatoval a s rukou šahající po zbrani pod stolem řekl: "Dobře budu s vámi spolupracovat pod jednou podmínkou."
"A to jakou?" řekl zcela klidně muž. Akul tasil pistoli a zamířil na cizince: "Pod podmínkou, že se vzdáte a půjdete se mnou na policii!" vykřikl hrozebně. Avšak muž se pouze usmál a pověděl: "Zákon jsme my. A já vím, že nevystřelíš. Tak polož tu zbraň a pojď, jinak jak říkám bude zle." Jen to muž dořekl, Akul vystřelil. Avšak muž uhnul a doběhl k Akulovi takovou rychlostí, že Akul se ani nestihl ohlédnout. Pak se otočil a k hlavě mu mířila zbraň v rukou cizího muže. "Říkal jsem ti ať to nezkoušíš. Tak pudeš s námi nebo ne?" Překvapený a udivený Akul přikývl a spolu s mužem vyšel ven do noci...

To be continued!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jak se vám líbí tenhle blog?

Hodně moc 47.9% (46)
hodně 14.6% (14)
normálně 8.3% (8)
ujde to 7.3% (7)
může to být lepší 8.3% (8)
hrozný! 13.5% (13)

Komentáře

1 oslík oslík | 31. srpna 2009 v 15:54 | Reagovat

co to je?

2 Jokolo Jokolo | 1. září 2009 v 12:59 | Reagovat

potihcpdovi povídky...kazdej mame vlastni :)

3 oslík oslík | 1. září 2009 v 19:39 | Reagovat

aha..to je dobrej nápad..

4 Jokolo Jokolo | 2. září 2009 v 13:44 | Reagovat

ironie?

5 oslík oslík | 2. září 2009 v 19:47 | Reagovat

ne

6 potihcpd potihcpd | Web | 3. září 2009 v 19:16 | Reagovat

:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.