DDF 20

19. února 2010 v 18:27 | Jokolo |  Desmond Ford
Deník Desmonda Forda, 20. kapitola


"Promiňte pane?" upozornil na sebe Owen v policejní uniformě muže, stojícího za pultem. Vypadalo to jako v hotelové recepci. Muž za pultem se otočil a tázavě se na policistu podíval.
"Ano?"
"Můžu se na něco zeptat?" popošel Owen o krok blíž k pultu.
"Prosím." pobídl ho ´recepční´.
"Mám tu povolení k prošetření prostor této budovy a osob, které v ní pracují. Potřeboval bych tu trochu provést. Mohl byste mi pomoci?"
Recepční se na chvíli zamyslel a pak si Owena změřil pohledem. Poté řekl: "A smím to povolení vidět?"
Owen viditelně znervózněl, ale přesto vytáhl z kapsy policejní uniformy papír, který recepčnímu podal. Doma se na tuto akci předem pečlivě připravil. Myslel, že počítá se vším, ale v tom se zásadně mýlil.
"Kde jste toto povolení sehnal?" podezřívavě se zeptal recepční.
"U soudu, samozřejmě." odpověděl mu policista. Ve skutečnosti ho sám v noci zfalšoval, aby se sem mohl dostat.
Recepční ještě chvíli "povolení" přejížděl očima, než řekl: "Dobrá, pojďte se mnou." Poté vyšel zpoza pultu a vyrazil ke dveřím v zadní části prosklené vstupní haly. Owena překvapilo, že to šlo tak lehce. Pro začátek to bylo velmi dobré.
"Pojďte za mnou." řekl recepční u dveří. Owen vykročil směrem k němu a dveřmi prošel do zadní části haly.

*

S Carlosem jsme na břehu přivázali člun ke kolíku. Myslel jsem, že jsme přistáli k neobydlené části, pak jsem si ale uvědomil, že to je nemožné, aby nebylo obydlené místo tak blízko D.C.. Nedaleko odtud byla vidět silnice a slyšet hukot projíždějících aut.
Na břehu se Carlos opět oblékl a nandal si boty. I přesto, že chodil předtím bosý ve sněhu a plaval v ledové vodě na okraji zimy, nevypadal, že by mu byla zima. Upíři jsou nejspíš opravdu odolnější. I přesto, že mi bylo za ten zhruba rok, co jsem v organizaci předloženo mnoho důkazů, stále jsem nemohl uvěřit tomu, že by upíři opravdu existovali.
"Máš zbraň?" zeptal se mě Carlos mezitím, co se oblékal.
"Co? Proč bych měl mít zbraň?" zmateně jsem se otázal.
"Tobě to vážně nedochází. Jde ti-"
"No jo, no jo. Jde mi o život, já vim. To už si řikal. Ale nevim, proč bych měl mít zbraň?"
"Nezlehčuj to. Zdá se, že si to neuvědomuješ. Ale to je jedno, promluvíme si o tom jindy. A zbraň by jsi měl mít stále u sebe. Proč myslíš, že jsem ti tam u sochy dal tu zbraň? Pro zábavu? To nemělo být jen na tu noc. U Christopha žádnou zbraň nedostaneš. Je to pro tvé bezpečí, musíš si jí brát všude. Nezapomínej na to."
"Ale já se zbraněmi neumím zacházet. A kdo je to vlastně ten Christoph?"
"Christoph Schmankott je ten albín, který tobě a tomu Wayceovi tak velkoryse poskytl útočiště. A to, že se zbraněmi neumíš zacházet neznamená, že tě neochrání. To je jedno. Musíme vyrazit. Pojď." řekl mi a už oblečený se otočil a prošel mezi stromy na zasněženou pláň. Já celý zmatený vyrazil za ním.
"Kam to vlastně jdeme?" doběhl jsem Carlose a zeptal jsem se ho.
"Za Miraltou." odpověděl
"To už vím. Ale co tam budeme dělat? A kde to vlastně je?" zeptal jsem se ho opět.
"Potřebujeme se s ní poradit. A žije v jakési ´jeskyni´ pod zemí."
Zbytek cesty jsem radši mlčel. Ve velké vrstvě sněhu bylo velmi obtížné chodit, spíš jsme se brodili. Zajímalo mě, kdo to vlastně ta Miralta je a co Carlos tou jeskyní myslí. Poblíž D.C. jsem o žádných jeskyních, ve kterých by někdo mohl žít, nevěděl.
Odpověď jsem dostal hned, jakmile jsem nad tím zauvažoval. Carlos se zastavil uprostřed pláně. Vedle nás byla silnice, která nebyla moc frekventovaná a pár set metrů před námi byl mezi stromy schovaný menší hřbitov a velký červený dům. Jinak žádný záchytný bod v okolí.
"Tady to je?" zeptal jsem se při rozhlížení po okolí.
Carlos beze slova klekl na zem a začal čichat jako pes. Vypadalo to celkem komicky. Ale radši jsem se na nic neptal, jen jsem se snažil zadržet záchvat smíchu.
"Odstup trošku." řekl Carlos, vstal a odsunul mě rukou. Postavil jsem se asi dva metry od něj.
Carlos chvíli stál na místě. Čekal jsem, co zase provede. A opět mě překvapil. S ohromnou rychlostí si nejdřív přidřepl a poté vyskočil nesmírně vysoko do vzduchu, kde rozpřáhl ruce do stran a poté s obrovskou ránou dopadl na kolena opět do podřepu. Při dopadu na zem sníh kolem něj odletěl daleko do stran, čímž se odhalila travnatá země. Sledoval jsem to s úžasem, on to ale přešel bez jediného slova, jako by to dělal bězně. Až teď jsem si všiml, že pod sněhem byl v zemi i železný poklop.
"Ty si věděl, že tu je?" zeptal jsem se ho.
"Ano. K Miraltě chodím často. Proto jsem tak čmuchal. Miralta má ve svém úkrytu speciální vonnou látku, kterou cítí jen upíři. Podle toho poznáme, kde je poklop."
"Moment. Říkáš, že sem chodíš často. Tak jakto, že tu leží čisý neporušený sníh bez stop?"
"Myslíš, že k úkrytu nejhledanější osoby organizace by vedl jen jeden vchod?" řekl s úsměvem Carlos.
"Nejhledanější?" zeptal jsem se ho mezitím, co otvíral železný poklop.
"Ano."
"Proč se tu přede mnou sakra všechno tají?"
Carlos mou otázku nevnímal. Otevřel poklop a po žebříku vlezl do tmavého tunelu. "Pojď za mnou." ozvalo se. Na té louce jsem zůstat nechtěl, nezbývalo mi tedy, než vlézt za ním. Opatrně abych nepodklouzl jsem vlezl dovnitř a zavřel jsem za sebou poklop.
V šeru jsme dolezli až dolů. Octli jsme se opravdu v jakési jeskyni. Ve vzduchu byla cítit vlhkost a provizorními stěnami stékaly pramínky vody. Divil jsem se, že to tu ještě nespadlo.
I přes "prohnilý" vzhled chodby tu na stropě byly připevněné kabely, které vedly k žárovkám, díky kterým byl prostor slabě osvětlený. "Honem!" opět mě přes rameno Carlos popohnal. Rozeběhl jsem se za ním.
"Jak si myslel to ´nejhledanější´?" zeptal jsem se ho. Zahli jsme doleva. V podzemním komplexu bylo nejspíš mnoho chodeb.
"Prostě nejhledanější. Centrála se jí snaží najít a zmocnit se jí. Nebo jí zabít." odpověděl jednoduše a zapnul si vrchní knoflík černé košile. V modrých očích se mu odráželo matné světlo.
"A proč jí chtějí zabít? Čím je tak zásadní?" měl oproti mně obrovské kroky, musel jsem kráčet velmi rychle, abych mu stačil.
"Hodně toho ví. Byla to manželka Blunca a jakási zástupkyně svého manžela, tedy ředitele. Co dál chceš vědět?" odpověděl otráveně.
"Manželka? Aha. No, to je jedno. Dál...Proč už není zástupkyně? Co se stalo?" Bylo pro mě těžké mluvit během tak rychlé chůze.
"Seš pěkně otravnej, víš to?" řekl ještě otráveněji a podíval se na mě.
"Pořád jsi mi neodpověděl."
"Dobrá. Miralta žila v organizaci po boku svého manžela velmi dlouho. Neuvědomovala si ale, že společně s novým ředitelem se změnil také způsob akcí organizace." upír se na křižovatce zastavil, poté se dal vlevo a pokračoval. "Centrála přestala sloužit k utajení upírů, ale k jejich hubení. Toho si Miralta všimla a tak se odpojila a přidala se k upírům. Hodně stručně řečeno. Ale teď už se mě na nic neptej. Jsme tu." řekl a zastavil se před ztrouchnivělými dřevěnými dveřmi. Poté třikrát jemně zaklepal na dveře.
"Miralto? To jsem já, Carlos! Smím dovnitř?" křikl přes zavřené dveře a nahlédl škvírou mezi prkny dovnitř.
"Pojď dál." ozvalo se zevnitř milým ženským hlasem. Carlos pomalu klepl do dveří, které se se zaskřípáním otevřely. Do chodby, ve které jsme stáli, vniklo ostré světlo. Na chvíli mě to oslepilo. Zatímco mé oči si teprve přivykaly světlu, můj společník už vešel dovnitř.
Zamžoural jsem a udělal jsem totéž. Udělal jsem krok dovnitř a jemně jsem klopýtl o dřevěný práh.
Úplně jsem otevřel oči a prohlédl jsem si místnost, do které jsme právě vešli. Byl to velice dobře zařízený byt. Vlastně mi až příliš připomínal ten pokoj, do kterého mě zamkli při mém prvním kontaktu s centrálou. Kuchyň byla na tomtéž místě, stejně tak jako postel uprostřed zadní stěny, zrcadlo, umyvadlo. Všechno na tomtéž místě, až na dveře v zadní stěně, které byly zavřené. Uprostřed místnosti stála asi čtyřicetiletá žena. Byla oblečená jako každá jiná žena, zelený nátělník, modré džíny, ničím by se od ostatních lidí nelišila.
Carlos k ní přišel a objal jí. "Jak se vede?" zeptal se jí, jako by to byli kamarádi, kteří se zrovna potkali na ulici.
"Já se mám fajn. Vážně." řekla a usmála se. Carlos jí úsměv oplatil. Nejspíš to opravdu byli kamarádi. "Od čeho máš prosímtě tu jizvu?" zeptala se upíra Miralta.
"Kočkoval jsem se s organizací." odpověděl jí Vega a poté pokračoval.
"Miralto, tohle je Desmond." řekl Carlos, otočil se a pokynul mi, ať přijdu blíž a postavil mě přímo před Miraltu. Byla zhruba stejně vysoká, jako já. Vypadala velice mladě, ale vzhledem k tomu, že Bluncovi bylo zhruba padesát a ona byla jeho manželkou, vůbec bych jí netipoval na to, kolik jí asi je.
"Zdravím, Desmonde." řekla a potřásla mi rukou. Pak se opět obrátila na Carlose. A víc už mi neřekla ani slovo.
"Pojď tam, Carle. Ty zůstaň tady." řekla a ukázala na mě, když už jsem se chystal vyrazit za Carlosem do těch zavřených dveří v rohu místnosti. Překvapil mě Miralty přístup ke mně. Přišla mi fajn, energická, pozitivní, ale když nás Carlos představoval, přišla mi chladná a jaksi...naštvaná, uražená. Nechápal jsem to. V životě jsem jí neviděl, nejspíš o mně ani neslyšela a stejně se chovala, jako bych jí bůhvíjak ublížil.
Miralta vešla do dveří a hned za ní Carlos. Ten mi ještě přes rameno řekl, ať na sebe dávám pozor a ať nic neprovedu, že jsou hned zpátky.
Začal jsem se procházet po tom bytečku. Jak už jsem řekl, vypadalo to tam téměř stejně, jako tehdy v centrále, když mě zavřeli. S tím rozdílem, že tady to bylo o trochu útulnější. Na stěnách visely obrazy, bylo tu vymalováno, prostřený stůl u stolu a mnoho dalších skvělých věcí.
Začal jsem si prohlížet obrazy na stěnách. Byly to obrazy koní malovaných na stěnách. Vlastně to byly nástěnné malby, jako dělali pravěcí lidé. Ale byly to nejen koně. Byla tam zvířata, ale také pár budov v D.C., jako třeba Kapitol, různé památníky a další věci. Takovéhle výjevy byly na všech obrazech, až na jednom. Na tom bylo něco absolutně jiného...
Při prohlížení obrazů jsem najednou zničehonic zbystřel. Nevím, jak jsem to mohl slyšet, ale prostě jsem to uslyšel. Bylo to jakési zašustění za dveřmi někde na té chodbě. Otočil jsem se a rychle jsem došel ke dveřím. Vzpomněl jsem si, že mi Carlos dal samopal. vytáhl jsem ho tedy zpod bundy a položil jsem ruku na kliku. Poté jsem prudce otevřel dveře.
Nejspíš jsem asi moc paranoidní, protože za dveřmi byla pouze malá krysa, která pobíhala u zadní stěny. A ta mě právě zaujala. Zadní stěna.
Vrátil jsem se do bytu a začal jsem prohledávat jednotlivé šuplíky. Asi v pátém jsem našel to, co jsem hledal. Baterku. Opět jsem rychle vyběhl ven a posvítil jsem si na vlhkou zeď, poněvadž světlo z bytečku neosvítilo stěnu celou. Potřeboval jsem to vidět lépe. Postoupil jsem tedy blíže k obrovskému výjevu na zdi. Jak jsem si ho předtím, když jsme sem přicházeli, mohl nevšimnout? Nejspíš proto, že chodba byla slabě osvětlená. To ale teď bylo jedno. Já se soustředil jen na ten obraz.
Bylo to tak neskutečně... skutečné. Vypadalo to tak strašně...temně. Až strašidelně. Nedokážu to takhle psaním popsat, ale bylo to...nechci říkat fantastické. Protože to rozhodně fantastické nebylo. Ale absolutně poutavé.
Byl to obraz namalovaný pouze černou křídou, uhlíkem nebo něco takového. Byl velký asi metr jak na šírku, tak na výšku. To ale není důležité. Nejdůležitější byl obsah toho obrazu. To mě na tom tak upoutalo.
Bylo to město. celé D.C. na jednom obrázku, ale ne zezhora, ale ze strany. Byl tu vidět Washingtonský památník, tyčící se k měsíci. Měsíc vypadal taktéž neuvěřitelně skutečně. Za památníkem se tyčil Kapitol, až na památník nejvyšší budova Washingtonu, byla vidět řeka Potomac proplétající se jako had městem, prostě absolutně všechno. To ale nebylo to, co mě tak omráčilo. To bylo něco, co se nacházelo nad městem.
Nevím, proč mě to tak zaujalo. Díval jsem se na to ale jako omráčený. Nevnímal jsem věci kolem sebe, jen jsem se vpíjel očima do té věci, co "letěla" nad městem. Pokud se tomu dá říkat opravdu létání.
Byl jsem tak zaujatý obrazem, že jsem si ani nevšiml, jak si Carlos stoupl vedle mě. "Zaujal Tě obraz?" zeptal se mě až poté, co mi klepl do ramena, abych si ho všiml.
"Co? Jo, no jo. Zaujal. Co to má znamenat?" otázal jsem se ho, aniž bych nějak zareagoval na to, že si vedle mě stoupla Miralta, která mi odpověděla místo Carlose.
"Nikdo ten obraz nechápe. Já sama ho nechápu." řekla. Všichni tři jsme výjev sledovali.
"A kde se tu vzal? Kdo ho nakreslil?" ptal jsem se jí.
"Já." odpověděla jednoduše bez mrknutí oka.
"Vy?!" zeptal jsem se překvapeně. "Vy jste to kreslila a nevíte, co to znamená?" samozřejmě jsem byl překvapený.
"Ano. Kreslím takhle hodně obrazů." řekla a podívala se mi do očí. Sama je měla naprosto tmavě černé. Žádné "panenky" nebyly vidět. Jen černé, uhrančivé oči. Jako vodní hlubina...
"Vy takhle kreslíte hodně obrazů? Jako že je kreslíte a nerozumíte jim?" zeptal jsem se a opět jsem se podíval na obraz.
"Asi tak nějak." řekla opět. Podíval jsem se s údivem na Carlose, jestli mi to nějak nevysvětlí. On jen pokrčil rameny.
"Tak teď jsem se do toho nějak zamotal." řekl jsem a podíval jsem se opět na ní.
"Dobrá, vysvětlím ti to. Já...nechci říkat, že mám zvláštní schopnosti. To by znělo hloupě. Řeknu to takhle...Prostě jsem divná. Občas mívám takové záchvaty. Záchvaty, při kterých si na nic nepamatuju. Umím to sama vyvolat, někdy mě to ale chytne samo. Nevím, jak to dělám, ale při těhle záchvatech začínám kreslit divné věci. Jako třeba tenhle obraz tady. Většině těch obrazů rozumím a mají smysl, ale pár z nich, jako třeba tenhle, ty mi nedávají žádný smysl. Snad je jednou pochopím...Tak, ještě něco?" dokončila, shrunla si ramínko nátělníku zpět na rameno, obrátila se a odešla. Opět jsem další věci nerozuměl.
"Nikdo tomu nerozumí." řekl zničehonic Vega a pokrčil rameny. "Viděl jsem všechny její obrazy a všechny jsou takhle...reálné. A jak už jsi ode mě slyšel, nikdo nechápe jejich význam. Ale teď pojď. Musíme už jít." otočil se a vyšel za Miraltou.
"Odpusť, máme málo času. Musíme vyrazit." řekl jí. Miralta se otočila a odpověděla : "Chápu. Někdy se zase stav. Třeba i s Desmondem." usmála se a ukázala na mě.
"Dobrá. Tak se měj a opatruj se." řekl Carlos a objal jí.
"Vy také." odpověděla nám žena a přišla ke kuchyňskému dřezu, kde začala připravovat jídlo.
Vyšli jsme s Carlosem z místnosti a zavřeli za sebou dřevěné dveře. Poté jsme se vydali dlouhou chodbou zpět k poklopu. Naposledy jsem se podíval na obraz a poté jsem odešel.
Na obrazu nad městem bylo velké hořící dopravní letadlo, které padalo přímo do středu D.C.


*
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 potihcpd potihcpd | Web | 19. února 2010 v 21:52 | Reagovat

wow - wow - wow

2 Kely Kely | 20. února 2010 v 15:55 | Reagovat

čím dál lepší  :-)  ;-)

3 Safira Safira | 23. února 2010 v 1:30 | Reagovat

No uzasny!!!8-) :-)

4 Dorothylop Dorothylop | E-mail | 19. července 2017 v 0:54 | Reagovat

Revolutional update of SEO/SMM software "XRumer 16.0 + XEvil 3.0":
captchas recognition of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another categories of captcha,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM programms: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other programms.

Interested? There are a lot of demo videos about XEvil in YouTube.
See you later ;)

XRumer20170718

5 ThesisWriting ThesisWriting | E-mail | Web | 26. července 2017 v 11:39 | Reagovat

Thesis Writing Service - EssayErudite.com

If you look for a trustworthy <a href=https://essayerudite.com/thesis-writing-service/>thesis writing service</a> and want to benefit from a higher grade, your editors, proofreaders, and instructors are here to lend you a hand.
Some students afraid of hiring professional writers due to ethical issues. As a result, they fail the course due to various reasons not able to defend their degree.
You should note that there is nothing wrong with opting for a <a href="https://essayerudite.com/thesis-writing-service/" />thesis writing service</a>. EssayErudite is certainly the best place for that.

6 Carolynfub Carolynfub | E-mail | 5. srpna 2017 v 0:58 | Reagovat

Revolutional update of SEO/SMM package "XRumer 16.0 + XEvil 3.0":
captcha breaking of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another size-types of captchas,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM programms: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other programms.

Interested? There are a lot of impessive videos about XEvil in YouTube.
You read it - then IT WORKS!
Good luck ;)

XRumer201708

7 Carolynfub Carolynfub | E-mail | 6. srpna 2017 v 3:52 | Reagovat

Revolutional update of SEO/SMM package "XRumer 16.0 + XEvil 3.0":
captchas regignizing of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another subtypes of captchas,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM programms: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other software.

Interested? There are a lot of demo videos about XEvil in YouTube.
You read it - then IT WORKS!
See you later ;)

XRumer201708

8 Avito777Dib Avito777Dib | E-mail | 15. srpna 2017 v 23:19 | Reagovat

<b>Пополение баланса Авито (Avito) за 50%</b> | <b>Телеграмм @a1garant</b>

<b>Мое почтение, дорогие друзья!</b>

Рады будем предоставить Всем вам услуги по пополнению баланса на действующие активные аккаунты Avito (а также, совершенно новые). Если Вам нужны определенные балансы - пишите, будем решать. Потратить можно  на турбо продажи, любые платные услуги Авито (Avito).

<b>Аккаунты не Брут. Живут долго.</b>

Процент пополнения в нашу сторону и стоимость готовых аккаунтов: <b>50% от баланса на аккаунте.</b>
Если необходим залив на ваш аккаунт, в этом случае требуются логин и пароль Вашего акка для доступа к форме оплаты, пополнения баланса.
Для постоянных заказчиков гибкая система бонусов и скидок!
Гарантия:

<b>И, конечно же ничто не укрепляет доверие, как - Постоплата!!!</b> Вперед денег не просим... <b>А также, гасим Штрафы ГИБДД за 65% ...</b>

Оплата:
ЯндексДеньги, Webmoney (профессиональные счета)
Рады сотрудничеству!

<b>канал Телеграмм  @t.me/avito50 </b>
________

+как пополнить баланс авито
авито ростов +на дону доска бесплатных
авито отдам бесплатно
авито омск
авито фотошторы скидкой

9 Avia777Mut Avia777Mut | E-mail | 16. srpna 2017 v 17:02 | Reagovat

<b>Авиабилеты по РУ за 60 процентов от цены кассы.</b> по МИРУ - 50%| <b>Телеграмм @AviaRussia</b> только этот, другие не используем.

Надежно. Выгодно. Без слётов. И БЕЗ каких-либо проблем.

Оплата:
ЯндексДеньги, Webmoney (профессиональные счета)
Рады сотрудничеству!
________

авиабилеты скидки акции спецпредложения
авиабилеты москва симферополь купить недорого
купить авиабилет дешево онлайн календарь низких
авиабилеты дешево без комиссии +из санкт
авиабилеты красноярск москва дешево s7

10 Avito321Kr Avito321Kr | E-mail | 28. září 2017 v 23:03 | Reagovat

<b>Пополение баланса Авито (Avito) за 50%</b> | <b>Телеграмм @a1garant</b>

<b>Приветствую вас, дорогие друзья!</b>

Рады предоставить Всем вам сервис по пополнению баланса на действующие активные аккаунты Avito (а также, совершенно новые). Если Вам требуются определенные балансы - пишите, будем решать. Потратить можно  на турбо продажи, любые платные услуги Авито (Avito).

<b>Аккаунты не Брут. Живут долго.</b>

Процент пополнения в нашу сторону и стоимость готовых аккаунтов: <b>50% от баланса на аккаунте.</b>
Если необходим залив на ваш аккаунт, в этом случае требуются логин и пароль Вашего акка для доступа к форме оплаты, пополнения баланса.
Для постоянных клиентов гибкая система бонусов и скидок!

<b>Гарантия: </b>

<b>И, конечно же ничто не укрепляет доверие, как - Постоплата!!!</b> Вперед денег не просим...

Рады сотрудничеству!

<b>Заливы на балансы Авито</b>
________

как разблокировать аккаунт авито
займ денег авито
нью баланс на авито москва
не могу удалить аккаунт авито
как создать аккаунт на авито

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.